neděle 26. července 2015

Probiotika

Probiotika



Odborníci na toto téma uspořádali několik studií, jež prokázaly, že změny ve střevní mikrobiální flóře mohou předcházet rozvoji alergie. Závěry studií ukázaly, že u alergických dětí se vyskytovaly variabilní změny v kvantitativním zastoupení jednotlivých bakteriálních species, nejčastěji bifidobakterií, clostridií a Escherichia coli, ale také v kvalitativním složení ve srovnání se zdravými kontrolami.
Zdá se, že antibiotika užívaná v prvním roce života, která mění zastoupení jednotlivých mikrobů ve střevě, mohou mít spojitost s rozvojem astmatu, alergické rýmy a atopického ekzému v pozdějších letech života. Vzhledem k závěrům těchto studií není překvapující, že manipulace se složením střevní mikroflóry je v poslední době cílem klinických studií věnovaných prevenci a léčbě alergie.
Co nejdříve
Má-li probiotická léčba splňovat preventivní úlohu, musí být aplikována již v novorozeneckém období. Složení bakteriální flóry v raném věku je ovlivněno mnoha faktory, jako je způsob porodu, životní prostředí, strava a užívání antibiotik.
Vyvážená střevní mikroflóra přispívá k ochraně proti patogenům, má podstatný význam pro imunitní systém, podporuje jeho zrání. Správně fungující imunitní systém tvoří jakousi bariéru rozvoji alergií a autoimunitních onemocnění. Vzhledem k tomu, že kolonizace nepatogenní mikroflórou je důležitá pro zdraví kojenců a může ovlivnit i zdraví v pozdějším věku.
Mateřské mléko jako zdroj mikrobů
Mateřské mléko obsahuje kromě bifidobakterií a streptokoků ještě navíc laktobacily. Zdá se tedy, že mateřské mléko obsahuje životaschopné laktobacily a bifidobakterie, které přispívají k počátečnímu mikrobiálnímu osídlení střeva novorozenců s tím, že nejprve je střevní trakt novorozence osidlován fakultativními anaeroby, jako jsou enterobakterie, coliformní bakterie a laktobacily. Pozitivní účinky mateřského mléka jsou spojeny s přítomností bakterií mléčného kvašení, laktobacilů a bifidobakterií v mateřském mléce.
Nikdy není pozdě začít
Probiotické bakterie ve většině případů nekolonizují trávicí trakt hostitele trvale, proto je vhodné podávat je dlouhodobě nebo trvale, nebo alespoň do doby, kdy jsou upraveny stravovací návyky, a příjem dostatku vlákniny či částečně stravitelných polysacharidů dokáže udržet vlastní mikroflóru, která vykazuje pozitivní účinky.
Probiotické bakterie působí na zdravotní stav hostitele buď svou vlastní přítomností – to znamená tím, že vytěsňují bakterie patogenní nebo potenciálně patogenní (růstem, tvorbou kyselých působků, které změní prostředí k životu těchto bakterií, popř. tvorbou antimikrobiálních látek, kompeticí o potravu apod.), nebo úpravou prostředí, kdy je pak zvýhodněn růst střevní mikroflóry již přítomné v trávicím traktu, jež působí pozitivně na zdravotní stav hostitele.
Další možností prospěšného působení probiotických bakterií je tvorba vitaminů či dalších působků prospěšných pro hostitele, jako jsou například mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které slouží jako substrát pro buňky tlustého střeva (kolonocyty).
K probiotikům se nepočítají jen bakterie, přestože to byla podstata původní definice, ale účinek byl ve studiích prokázán i u kvasinky Saccharomyces boulardii, která má příznivý vliv při idiopatických střevních zánětech, průjmu dětí apod.
Probiotické bakterie působí na hostitele pozitivně z dále popsaných důvodů.
Probiotika obnovují fyziologickou rovnováhu střevní mikroflóry. Působením tělu cizích látek (xenobiotik) dochází k poruše rovnováhy střevní mikroflóry. Jedná se například o léky, konzervanty, barviva, pesticidy v potravě apod. K porušení fyziologické rovnováhy střevní mikroflóry může docházet i při nesprávném životním stylu nebo nesprávných výživových návycích.
Probiotika redukují množství hnilobných bakterií v lidském střevě. Hnilobné bakterie v trávicím traktu využívají zbytky především živočišných bílkovin, zvláště u lidí, kteří konzumují stravu s malým množstvím vlákniny a velkým množstvím živočišných bílkovin. Hnilobné bakterie tvoří látky, které jsou potenciálně kancerogenní (např. různé biogenní aminy, fenoly), resp. jsou schopné konvertovat prokancerogeny v lumen trávicího traktu na kancerogeny (nitrosaminy, sekundární žlučové kyseliny). Při převaze sacharolytických bakterií dochází ke snížení množství kancerogenů touto cestou. Té můžeme dosáhnout úpravou stravy – především zvýšením množství vlákniny ve stravě, snížením množství živočišných bílkovin, především tučných, popř. konzumací preparátů obsahující probiotické bakterie.
Probiotika dokáží obnovit přirozenou střevní mikroflóru, která byla narušena při léčbě chemoterapeutiky či širokospektrými antibiotiky. Nejúčinnější jsou v prevenci vzniku postantibiotických kolitid; přidání probiotických bakterií k léčbě antibiotiky zabrání střevní dysmikrobii (přemnožení Clostridium difficile) dříve, než dojde ke vzniku život ohrožující pseudomembranózní kolitidy.
Laktobacily jsou schopné štěpit mléčný cukr (laktózu) pomocí β‑galaktosidázy, a tím mohou příznivě ovlivnit klinický stav pacientů s laktózovou intolerancí. Objevují se však též práce, které využívají této vlastnosti laktobacilů při přípravě nízkolaktózových či bezlaktózových výrobků in vitro. Podobné práce již vznikají při zkoumání účinku takových bakterií na štěpení gliadinových zbytků, a ukazují tak na možnou cestu přípravy bezlepkové diety i při použití základních obilovin, jako je pšenice, žito či ječmen.
Příznivý účinek probiotik na zdravotní stav hostitele může být způsoben též regulací koncentrace cholesterolu. Probiotické bakterie přeměňují v tenkém střevě cholesterol na neúčinný coprostanol, a tím pomáhají snížit koncentraci sérového cholesterolu. Nejlepšího účinku lze dosáhnout při úpravě stravovacích návyků hostitele.
Střevní bakterie (včetně probiotických) jsou schopny ovlivnit přirozenou imunitu hostitele stimulací imunitního systému (GALT – gut associated lymphatic tissue) v tenkém střevě. K této stimulaci dochází v trávicím traktu při příjmu bakterií ve stravě, kdy antigen prezentující buňky a jiné buňky imunitního systému jsou nuceny každou takovou bakterii „kontrolovat“, a tím se zvyšuje aktivita imunitního systému, která potom může působit i proti ostatním bakteriím – viz dále.
Známý je příznivý vliv sacharolytických bakterií na vstřebávání minerálů, především vstřebávání vápníku.
Bakterie střevní mikroflóry produkují vitaminy řady B (B1, B2, B6 a B12, niacin, kyselinu listovou a pantotenovou) a vitamin K, proto je zvláště u pacientů, kteří užívají perorální antikoagulační léčbu, nutný stabilní přívod vlákniny a opatrnost při antibiotické léčbě.

Zdroj: MUDr. Kristína Novotná, předsedkyně lékařské sekce CaliVita

Produkt lze zakoupit   zde   nebo   s registrací do klubu s dalšími výhodami  zde

Okomentovat