neděle 26. července 2015

Probiotika

Probiotika



Odborníci na toto téma uspořádali několik studií, jež prokázaly, že změny ve střevní mikrobiální flóře mohou předcházet rozvoji alergie. Závěry studií ukázaly, že u alergických dětí se vyskytovaly variabilní změny v kvantitativním zastoupení jednotlivých bakteriálních species, nejčastěji bifidobakterií, clostridií a Escherichia coli, ale také v kvalitativním složení ve srovnání se zdravými kontrolami.
Zdá se, že antibiotika užívaná v prvním roce života, která mění zastoupení jednotlivých mikrobů ve střevě, mohou mít spojitost s rozvojem astmatu, alergické rýmy a atopického ekzému v pozdějších letech života. Vzhledem k závěrům těchto studií není překvapující, že manipulace se složením střevní mikroflóry je v poslední době cílem klinických studií věnovaných prevenci a léčbě alergie.
Co nejdříve
Má-li probiotická léčba splňovat preventivní úlohu, musí být aplikována již v novorozeneckém období. Složení bakteriální flóry v raném věku je ovlivněno mnoha faktory, jako je způsob porodu, životní prostředí, strava a užívání antibiotik.
Vyvážená střevní mikroflóra přispívá k ochraně proti patogenům, má podstatný význam pro imunitní systém, podporuje jeho zrání. Správně fungující imunitní systém tvoří jakousi bariéru rozvoji alergií a autoimunitních onemocnění. Vzhledem k tomu, že kolonizace nepatogenní mikroflórou je důležitá pro zdraví kojenců a může ovlivnit i zdraví v pozdějším věku.
Mateřské mléko jako zdroj mikrobů
Mateřské mléko obsahuje kromě bifidobakterií a streptokoků ještě navíc laktobacily. Zdá se tedy, že mateřské mléko obsahuje životaschopné laktobacily a bifidobakterie, které přispívají k počátečnímu mikrobiálnímu osídlení střeva novorozenců s tím, že nejprve je střevní trakt novorozence osidlován fakultativními anaeroby, jako jsou enterobakterie, coliformní bakterie a laktobacily. Pozitivní účinky mateřského mléka jsou spojeny s přítomností bakterií mléčného kvašení, laktobacilů a bifidobakterií v mateřském mléce.
Nikdy není pozdě začít
Probiotické bakterie ve většině případů nekolonizují trávicí trakt hostitele trvale, proto je vhodné podávat je dlouhodobě nebo trvale, nebo alespoň do doby, kdy jsou upraveny stravovací návyky, a příjem dostatku vlákniny či částečně stravitelných polysacharidů dokáže udržet vlastní mikroflóru, která vykazuje pozitivní účinky.
Probiotické bakterie působí na zdravotní stav hostitele buď svou vlastní přítomností – to znamená tím, že vytěsňují bakterie patogenní nebo potenciálně patogenní (růstem, tvorbou kyselých působků, které změní prostředí k životu těchto bakterií, popř. tvorbou antimikrobiálních látek, kompeticí o potravu apod.), nebo úpravou prostředí, kdy je pak zvýhodněn růst střevní mikroflóry již přítomné v trávicím traktu, jež působí pozitivně na zdravotní stav hostitele.
Další možností prospěšného působení probiotických bakterií je tvorba vitaminů či dalších působků prospěšných pro hostitele, jako jsou například mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které slouží jako substrát pro buňky tlustého střeva (kolonocyty).
K probiotikům se nepočítají jen bakterie, přestože to byla podstata původní definice, ale účinek byl ve studiích prokázán i u kvasinky Saccharomyces boulardii, která má příznivý vliv při idiopatických střevních zánětech, průjmu dětí apod.
Probiotické bakterie působí na hostitele pozitivně z dále popsaných důvodů.
Probiotika obnovují fyziologickou rovnováhu střevní mikroflóry. Působením tělu cizích látek (xenobiotik) dochází k poruše rovnováhy střevní mikroflóry. Jedná se například o léky, konzervanty, barviva, pesticidy v potravě apod. K porušení fyziologické rovnováhy střevní mikroflóry může docházet i při nesprávném životním stylu nebo nesprávných výživových návycích.
Probiotika redukují množství hnilobných bakterií v lidském střevě. Hnilobné bakterie v trávicím traktu využívají zbytky především živočišných bílkovin, zvláště u lidí, kteří konzumují stravu s malým množstvím vlákniny a velkým množstvím živočišných bílkovin. Hnilobné bakterie tvoří látky, které jsou potenciálně kancerogenní (např. různé biogenní aminy, fenoly), resp. jsou schopné konvertovat prokancerogeny v lumen trávicího traktu na kancerogeny (nitrosaminy, sekundární žlučové kyseliny). Při převaze sacharolytických bakterií dochází ke snížení množství kancerogenů touto cestou. Té můžeme dosáhnout úpravou stravy – především zvýšením množství vlákniny ve stravě, snížením množství živočišných bílkovin, především tučných, popř. konzumací preparátů obsahující probiotické bakterie.
Probiotika dokáží obnovit přirozenou střevní mikroflóru, která byla narušena při léčbě chemoterapeutiky či širokospektrými antibiotiky. Nejúčinnější jsou v prevenci vzniku postantibiotických kolitid; přidání probiotických bakterií k léčbě antibiotiky zabrání střevní dysmikrobii (přemnožení Clostridium difficile) dříve, než dojde ke vzniku život ohrožující pseudomembranózní kolitidy.
Laktobacily jsou schopné štěpit mléčný cukr (laktózu) pomocí β‑galaktosidázy, a tím mohou příznivě ovlivnit klinický stav pacientů s laktózovou intolerancí. Objevují se však též práce, které využívají této vlastnosti laktobacilů při přípravě nízkolaktózových či bezlaktózových výrobků in vitro. Podobné práce již vznikají při zkoumání účinku takových bakterií na štěpení gliadinových zbytků, a ukazují tak na možnou cestu přípravy bezlepkové diety i při použití základních obilovin, jako je pšenice, žito či ječmen.
Příznivý účinek probiotik na zdravotní stav hostitele může být způsoben též regulací koncentrace cholesterolu. Probiotické bakterie přeměňují v tenkém střevě cholesterol na neúčinný coprostanol, a tím pomáhají snížit koncentraci sérového cholesterolu. Nejlepšího účinku lze dosáhnout při úpravě stravovacích návyků hostitele.
Střevní bakterie (včetně probiotických) jsou schopny ovlivnit přirozenou imunitu hostitele stimulací imunitního systému (GALT – gut associated lymphatic tissue) v tenkém střevě. K této stimulaci dochází v trávicím traktu při příjmu bakterií ve stravě, kdy antigen prezentující buňky a jiné buňky imunitního systému jsou nuceny každou takovou bakterii „kontrolovat“, a tím se zvyšuje aktivita imunitního systému, která potom může působit i proti ostatním bakteriím – viz dále.
Známý je příznivý vliv sacharolytických bakterií na vstřebávání minerálů, především vstřebávání vápníku.
Bakterie střevní mikroflóry produkují vitaminy řady B (B1, B2, B6 a B12, niacin, kyselinu listovou a pantotenovou) a vitamin K, proto je zvláště u pacientů, kteří užívají perorální antikoagulační léčbu, nutný stabilní přívod vlákniny a opatrnost při antibiotické léčbě.

Zdroj: MUDr. Kristína Novotná, předsedkyně lékařské sekce CaliVita

Produkt lze zakoupit   zde   nebo   s registrací do klubu s dalšími výhodami  zde

středa 15. července 2015

Graviola

Deset faktů o graviole a aloe vera


Přinášíme Vám deset zajímavých faktů, které se o graviole a o aloe vera vyplatí vědět každému. Není náhoda, že právě tyto dvě složky se dostali do našeho nového produktu, GraVital Juice. Doplněn o mangostan a nopál mohou účinně vstoupit do boje s bakteriálními, virovými a plísňovými infekcemi.
  1. Graviola obsahuje velké množství vitamínů C a B, a také minerální látky.
  2. Díky protizánětlivému účinku může graviola a aloe vera držeť pod kontrolou chronické záněty, jako například revmatické (kloubní) záněty.
  3. Gel z aloe vera se často používá lokálně na lupénku, po opalování a na suchou pokožku.
  4. Ovoce graviola se již staletí používa k potlačování bakteriálnich a plísňových infekcí, resp. různých zánětů.
  5. Podle legendy Kleopatra často používala aloe vera na svou tvář a tělo jako kosmetický přípravek.
  6. Experimenty dokazují, že výtažky z gravioly účinně zabraňují šíření se mnoha druhů bakterií.
  7. Z výsledků vědeckých výzkumů vyplývá, že aleo vera má antibakteriální účinek a také urychluje hojení ran.
  8. Během jistého (laboratorního) výzkumů výtažky z gravioly zabraňovaly šíření se virů oparu.
  9. Aloe vera i graviola jsou silnými antioxidanty.
  10. Gel z aloe vera obsahuje více než 74 druhů užitečných živin: vitaminy, minerální látky, aminokyseliny a enzymy.
GraVital Juice je nyní v limitované edici dostupný pouze omezený čas! Nepropásněte ho!
Extra nabídka!  V naší globální síti je již dostupný i GraVital pack, který nyní obsahuje 3+1 lahvičku produktu zdarma.  

Kup nyní v akci 3+1 nebo jednotlivě zde 


Použitá literatura:
The phenolic compounds and the antioxidant potential of infusion of herbs from the Brazilian Amazonian region - Pollyane da Silva Port's et al., Food Research International Volume 53, Issue 2, October 2013, Pages 875–881
Ishola IO, Awodele O, Olusayero AM, et al. Mechanisms of analgesic and anti-inflammatory properties of Annona muricata Linn. (Annonaceae) fruit extract in rodents. J Med Food. Dec 2014;17(12):1375-1382. doi: 10.1089/jmf.2013.0088
Padma P, Pramod NP, Thyagarajan SP, et al. Effect of the extract of Annona muricata and Petunia nyctaginiflora on Herpes simplex virus. J Ethnopharmacol. May 1998;61(1):81-83.
Mohd Abd Razak MR, Afzan A, Ali R, et al. Effect of selected local medicinal plants on the asexual blood stage of chloroquine resistant Plasmodium falciparum. BMC Complement Altern Med. 2014;14(1):492. doi: 10.1186/1472-6882-14-492
Jaramillo MC, Arango GJ, Gonzalez MC, et al. Cytotoxicity and antileishmanial activity of Annona muricata pericarp. Fitoterapia. Apr 2000;71(2):183-186. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/druginfo/natural/607.html

pátek 3. července 2015

Melatonin

Melatonin je v posledních létech v centru pozornosti badatelů i farmaceutických firem, protože má dalekosáhlé účinky na stav celého organismu. Melatonin se účastní koordinace denních rytmů a spánku. Jeho hladina v krvi se za normálních okolností zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci, aby podpořila spánek. Nedostatek melatoninu způsobuje nespavost. Podívejme se, jak rozsáhlé účinky má melatonin, hormon, který vytváří endokrinní žláza šišinka.


Laboratorní i klinická pozorování ukazují, že melatonin má velmi rozsáhlé účinky na velké množství fyziologických funkcí: ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování i psychologické reakce. Na základě některých laboratorních nálezů začal být melatonin prezentován ve vědeckém i bulvárním tisku jako téměř zázračný hormon ovlivňující stárnutí, nádorová onemocnění a imunitu.
Zázračný melatonin

Za nejvýznamnější jsou považovány jeho synchronizační, imunostimulační a antioxidační účinky. Podávání melatoninu pacientům na klinikách potvrdilo, že může být s úspěchem použit při léčení poruch spánku, zejména však u slepých osob a u pacientů s neurologickými potížemi. Experimentálně a dobrovolně užívali melatonin i účastníci světového fyziologického kongresu v Austrálii, aby pomohli při ověřování jeho účinků při odstraňování tzv. "jet lag symptomů" – přechodného zhroucení biologických rytmů způsobeného přeletem několika časových pásem.

Melatonin při léčení nespavosti

Melatonin je považován za hormon tmy. Jeho hladina v krvi slouží jako regulátor denních i sezonních rytmů. Protože účinně reguluje spánkové cykly, je v současné době považován za nejlepší lék pro odstranění nespavosti. Jeho užívání ve formě potravinových doplňků je velmi rozšířené zejména v USA. Poruchami spánku a nespavostí trpí asi 45 % populace.

Odhaduje se, že melatonin pravidelně užívá více než 20 milionů Američanů (www.yourdoctor.com), kteří za něj v souhrnu vydávají 200 - 350 milionů dolarů ročně.
http://www.osud.biz/10-04-2013/2728/lidske-telo/spanek-melatonin, www.melatonin.cz

Nejoblíbenější jsou tablety se 3 mg melatoninu. U nás se taková léková forma melatoninu v tabletách na trhu objevila v roce 2008 s názvem Circadin (Lundbeck). Jistý problém však představuje to, že je indikován pouze pro pacienty nad pětapadesát let. Nedoporučuje se ani jeho dlouhodobé užívání! Je třeba si uvědomit, že melatonin se tvoří pouze ve tmě. Nadbytečné osvětlení v noci v podobě různých lampiček, blikajících televizorů a počítačů nebo osvětlení z ulice je možná také jednou z nedostatečně chápaných příčin nespavosti nebo dalších poruch způsobených nedostatkem melatoninu. Zejména děti by však měly vždy spát v zatemněných místnostech.

Rizika světla v noci

Řada studií ukazuje, že expozice organismu světlu v noci, kdy se má za tmy vytvářet melatonin, zvyšuje riziko výskytu rakoviny prostaty, dělohy a prsu. Je to zřejmě proto, že melatonin výrazně ovlivňuje vývoj a hormonální produkci vaječníků i varlat. Tak například v Seattlu (USA) sledovali 813 pacientů a 793 kontrolních osob po dobu 5 let. Riziko rakoviny prsu bylo vyšší u žen, které spaly v prosvětlených ložnicích, zvyšovalo se s pokračujícím věkem a s počtem hodin strávených v noci na světle.

Jedna z velkých studií zjistila, že riziko vzniku rakoviny prsu se zvyšuje u žen, které pracovaly po řadu let v noci o 36 % v porovnání s těmi, které v noci nepracovaly. Na základě těchto zjištění zařadili experti Světové zdravotnické organizace práci v noci na seznam látek vyvolávajících rakovinu. Noční směny zvyšují i riziko kardiovaskulárních onemocnění, problémů se zažíváním a jsou velmi riskantní zejména pro těhotné ženy.

Zatímco nedostatek melatoninu zvyšuje riziko vzniku různých typů rakoviny, tisíce studií přinášejí doklady o tom, že tento hormon může být úspěšně použit při léčení nádorů.

Onkostatické působení melatoninu

Studie, které ukazovaly na to, že melatonin má onkostatické účinky vyvolané jak jeho vlivem na složitou činnost imunitního systému, tak jeho přímou inhibicí buněčného dělení, vyvolaly zájem desítek laboratoří a klinik. Teprve později se zjistilo, že nejdůležitější je antioxidační působení melatoninu. Tento hormon je považován za nejúčinnějšího zametače škodlivých kyslíkových radikálů. Je schopen stimulovat antioxidační enzymy a redukovat oxidační stres.

Vědecké výzkumy ukazují, že při řadě onemocnění a při stárnutí dochází k poškození buněk a tkání, membrán, různých molekul enzymů i DNA v důsledku jejich nadměrné oxidace. Vysoce reaktivní molekuly nazývané volné radikály se proto staly jedním ze strašáků pro naše zdraví a ohrožení správných funkcí lidského těla. Avšak volné kyslíkové radikály vznikají v těle i při různých fyziologických a obranných funkcích. Biologicky se uplatňují například při likvidaci bakterií nebo při zánětlivých onemocněních. Vznikají také při metabolických přeměnách živin, kde jsou nutnými meziprodukty. Náš organismus je proto vybaven řadou enzymů, které volné kyslíkové radikály odstraňují. Teprve tehdy, když organismus není schopen přirozeným způsobem tyto molekuly odstraňovat nebo když převáží škodlivé vnější vlivy (např. nadměrné působení slunečních paprsků, smogu, kouření, alkoholu), dochází v něm k oxidačnímu stresu. Jednou z možných prevencí v současné době široce doporučovanou je vyšší příjem antioxidantů. Na trhu se nabízí velké množství různých potravinových doplňků s látkami s antioxidačním působením, jako jsou zejména vitamin C, vitamin E, beta-karoteny a flavonoidy. Účinnost melatoninu však převyšuje účinnost těchto antioxidantů asi 20 - 30krát.

Závěrem

Vědecké poznatky o působení melatoninu potvrzují lidovou moudrost o tom, že spánek léčí. Dodržování pravidelných rytmů spánku a vstávání, spánek ve tmě a v klidu může představovat dosud nedostatečně oceňovaný jednoduchý způsob, jak si udržovat dobré zdraví od narození do pokročilého věku. Zvykněme si na zatažení neprůhledných závěsů v oknech, vypnutí všech zdrojů světla, zakrytí blikajících osvětlených budíků, pohotovostních světélek u televizorů a počítačů. Není vhodné používat bílé světlo při probuzení v noci. Pokud musíme  v noci vstát, jít do koupelny, na toaletu nebo se napít, pak se za těchto okolností doporučuje použít pro krátkodobé noční osvětlení světlo červené, které svou vlnovou délkou nenaruší syntézu melatoninu v našem mozku. Užitečné je i užívání aminokyseliny tryptofanu, z níž si organismus vytváří melatonin.



Zdroj informací: http://www.celostnimedicina.cz
autor: Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.